Zámek

Branský zámek založil Zdeněk z Valdštejna a po jeho smrti stavbu dokončila vdova po něm Marie z Martinic -  bylo to v r. 1582.

Zámek byl na svoji dobu velmi honosný. Měl dvě patra, první kamenné a horní dřevěně s ochozy, s věžičkou na hřebenu střechy. Jeho severní přízemí tvoří obloukové podloubí se čtyřhrannými kamennými sloupy. Na zevních stranách kamenné části celého zámku byly různé nápisy, verše, arabesky, figury, sgrafita a rozmanité ozdoby. V nejvyšší části průčelí ještě dnes je dobře zachována série umělecky provedených lunet s výjevy selského, řemeslnického a panského života. Podle Weyrychova urbáře zámek měl svoji vlastní kapli, 6 pokojů, 7 komor, 7 povrchních a 6 podzemních sklepů. Ve třech velikých světnicích druhého patra býval táflovaný strop. Tři velké místnosti v prvé poschodí si zachovaly krásné klenutí a byly bohatě opatřeny nábytkem. Podle pokojů prvního patra se nacházela prostranná a světlá chodba.

Nově postavený zámek ve své podobě byl pokládán za čelný výplod tehdejšího stavitelského umění.

Na severovýchodní straně,  jsou nápisy od učeného Mistra Jana z Vinoře a znaky Zdeňka z Valdštejna a Maří z Martinic, majitelů Štěpanic a Horní Branné.


Obora kolem zámecké zahrady

Jak jsme již dříve napsali, branský zámek byl za třicetileté války velmi zpustošen a druhé patro bylo vypáleno. Zámek pak byl sice schopný užívání, ale už nebyl tak krásný jako před tím. Po restauraci zůstalo jenom první patro, druhé už nebylo dostavěno. Při prováděné opravě byly všechny výzdoby a nápisy na stěnách zámku zakryty omítkou. Teprve v roce 1868 hrabě Jan z Harrachu dal omítku sejmout, ale podařilo se zachránit už jenom zbytky bývalé výzdoby zámeckých stěn. Další význačná oprava byla v r. 1908 zásluhou vrchního lesmistra Reicha. Naposled byly malby a ozdoby na zámeckých stěnách restaurovány péčí Státní památkové správy a MNV v Horní Branné v r.1960 a v roce 1994 byla provedena celková oprava fasády  včetně sgrafit na náklady obce.

K zámku byly postupně přistavěny další budovy. Vznikl tak zhruba čtvercový hospodářský celek s poměrně rozsáhlým volným prostorem uvnitř. Přístup do něho byl dvěma branami pro povozy a dvěma brankami pro pěší. Hlavní východní brána má tesaný portál, nad kterým je harrachovský znak. Protější západní byla při úpravách hospodářských objektů zrušena.

V přilehlých budovách byly byty panských úředníků, konírny (v době Weyrychově pro 26 koní), kočárovny, chlévy aj. V 18. století byl tu též ovčín. Švédové zničili rovněž dvůr a zámecký pivovar, které byly v roce 1647 opraveny. Při pivovaru byla také chmelnice, později v r. 1707 tu byla upravena lednice a v r. 1866 byly zřízeny hvozdy. Pivovar byl zrušen v r. 1891. V zámeckém dvoře byla také vinopalna.

Od r. 1945 branský zámek drželo a spravovalo ředitelství státních lesů a statků v Praze. Rozsáhlé harrachovské lesy přešly do státního vlastnictví. Další hraběcí majetek byl jednak rozparcelován nebo rozprodán. V hlavní zámecké budově, kde dříve byly vrchnostenské úřady, usídlila se správa lesů. Po únoru v r. 1948 správa státních lesů byla převedena do Jilemnice. Od 1. 1. 1954 zámek byl ve správě MNV. Byly tu jeho kanceláře, památník Jana Amose Komenského a do r. 1974 i kanceláře JZD. V ostatních budovách zámku byly zřízeny bytové jednotky.

V  blízkosti zámku bývala myslivna, kde v dřívějších dobách bydlel vrchní panský myslivec. Až do roku 1990 byl zámek majetkem státu. Spravován byl místním národním výborem. Se změnou politických poměrů přešel do vlastnictví obce. Slouží jí jako reprezentační objekt ve kterém jsou umístěny kanceláře, malé muzeum a dvě drobné provozovny. Jeho údržba však vyžaduje značné finanční náklady z obecního rozpočtu.