Harrachovský špitál

V r. 1710 hrabě Alois vystavěl v Horní Branné špitál. Budova byla určena pro dvanáct zestárlých hraběcích služebníků, šest mužů a šest žen, kteří tu až do své smrti byli zaopatřeni vším potřebným. Dostávali tady ubytování, stravu a oděv; byly to zvláštní modré kabáty s harrachovským znakem na prsou. Ročně každý obdržel výslužné 58 zlatých a 42 krejcarů. Povinnost těchto chovanců byla každý den vždy o třetí hodině odpolední, jakmile na špitální věži zazněl zvonek, odebrat se do špitální kaple sv. Aloise na modlení. Špitál měl také svého správce, v r. 1740 jím byl Jan Jiří Wolf.


Harrachovský špitál po přestavbě z r. 1878

Zřízení tohoto špitálu bylo na tehdejší dobu výrazným sociálním činem, i když už měl svého předchůdce. Podobné zařízení pro 50 osob postavil už dříve vévoda frýdlantský v Jičíně.

Špitál v Horní Branné, který nese čp. 3, setrval ve své původní podobě až do r. 1878. Klenuté chodby, které se nacházely uvnitř celého domu, byly rozbořeny. Byty byly upraveny k obývání. Zmínky zasluhuje zachovalý portál s nápisem a harrachovským znakem. Na věži špitálské kaple původně byla socha sv. Aloise, ale v r. 1879 byla nahrazena kovovým křížem vysokým 308 cm. V kapli byl  dřevěný oltář, který časem zetlel, takže v roce 1883 musel být opraven. Špitálský zvonek padl za oběť rekvizici v první světové válce.

Jako byty nejnižší kategorie s neustále vlhnoucím zdivem sloužil objekt až do roku 1987. Místní národní výbor rozhodl budovu špitálu zbourat a původní zdivo ponechat jen u kaple sv. Aloise. Na stejném půdorysu vznikla nová stavba, jejíž  vnější vzhled se neliší od původní historické. Vnitřek však byl upraven na malometrážní byty s elektrickým vytápěním. Kromě 28 bytových jednotek, které slouží ještě soběstačným seniorům, se v budově nachází klubovna, jídelna, ordinace praktického a zubního lékaře, prádelna a místnost pedikérky. Vnitřek objektu tvoří rozsáhlé atrium. Jeho oficiální název zní Dům s pečovatelskou službou.  Je provozován a finančně dotován obcí.